Jak na ně? Teenageři a děti z nefunkčních rodin

March 1, 2019

Jsem streetworker. Možná se vám v mysli jako první vybaví práce dělníka na ulici, který opravuje cestu nebo údržbáře pečujícího o veřejné prostranství. Ani jedno. Streetwork v sociální práci představuje člověka, který chodí ven do míst za lidmi, kteří prožívají těžkosti a potřebují pomoc. Konkrétně já chodím ven za dětmi a teenagery, kteří tráví většinu svého času venku, v parcích, na hřištích nebo obchodních centrech. Snažím se s nimi navázat kontakt a díky narůstající důvěře jsou otevření a sdílejí se se mnou se svými trablemi. Společně hledáme cesty, jak věci změnit, zlepšit. Svou práci dělám čtyři roky, ale za odborníka se nepovažuji.Kdo jsou ty děti a teenageři?

 

 

Naše společnost se skládá z lidí různých věkových kategorií. Děti – naše budoucnost. A přesto se mezi nimi najdou takoví, kteří nemohou za to, do jaké (ne)funkční rodiny se narodily. Problémy s financemi, žádný řád ani autorita, rodiče, kteří se nezajímají, a je to jasné. Malý, nevychovaný spratek je na světě. Tráví venku veškerý volný čas, ničí věci, krade v obchodě, potahuje svoje první cigarety, je špatně oblečený, neumí se slušně chovat a to jen proto, že se rodič nezajímá. Smutné na tom je, že za to nemůže. Vyrůstá v nefunkční rodině, možná jen s jedním rodičem, třeba mamkou, která výchovu nezvládá, třeba proto, že má další čtyři. Dítě nenajde doma to, co potřebuje a tak vyráží ven, na lov. Potká další, podobné jemu samotnému, a je z nich rázem partička, kterou nelze na ulici přehlédnout.

 

Po těch pár větách negativismu bych měla přidat i nějaký pozitivní příspěvek. Dítě lze formovat. Proto, potká-li ve městě streetworkra, může dojít k pozitivní změně. Jaké? To, co se děje doma, nevyřeší, ale může mu nabídnout jistou alternativu aktivního trávení volného času. Osloví jej, sdělí mu, kdo je a při navázání kontaktu začne s dítkem pracovat. Společné trávení volného času s pracovníkem nabízí povídání si o věcech, které jsou důležité, učení se pravidlům, slušné chování, půjčování různých sportovních pomůcek atd. Především se našel někdo, kdo se zajímal… Narazíte-li někdy na dítě s prvky rebelství, dejte se s ním do řeči a zanechte v něm kousek vašeho dobra. Moralizování a „ne, to nesmíš“, přijde vniveč.

 

Teenageři jsou velmi specifická skupina. Prožívají období, které jim fakt nezávidím. Není se čemu divit. Kdo jsem? Kam patřím? Jaké je moje poslání na zemi? Jsem škaredá. Co si myslíš o té holce? Včera zase fotr prudil. A další věty, které slýcháváme. Část z nich to má těžší. Kromě, již zmíněných otázek, se ptají ještě jinak. Proč nás taťka opustil? To už nás nemá rád? Mám zpoždění, asi jsem těhotná. Jdem zahulit? Dneska někoho zbijeme ve škole. Na vízo jsem měla 5 neklas, no a co?! Asi mně vyhodí ze školy, neřeším. Tyto a další, někdy i těžké otázky, určují, kdo jsou a jak se vnímají. Scházejí se v partičkách, kouří cigarety jednu za druhou, hulí, pijí hlavně tvrdý alkohol, vybírají si učňáky, do kterých stejně moc nechodí, chtějí být in až nezdravým způsobem. Výstižný popis teenagerů, se kterými jsem v kontaktu dennodenně. Řeší svoje problémy doma tím, že si koupí vodku nebo se zhulí. Když už se mi po dvou letech podaří navázat důvěrnější vztah, jsem šťastná, že aspoň jednomu z těch 20 mohu pomoci. Dospělí lidé jsou pro ně nepřátelé. Zajímá je názor vrstevníků. Pokaždé, když vidím hezké holky opilé, zhulené, tak je mi jich hrozně líto, ale rozumím důvodům, proč se tak rozhodnou…špatné vztahy doma, nízké sebevědomí, škola, rozchod, znásilnění, pokusy o sebevraždu, závislost…  

 

K tomu, aby vás vzali do party, je důležité si nehrát na někoho víc, přijmout je bezpodmínečně, nemoralizovat, navázat s nimi důvěrný vztah, naslouchat, zajímat se, nerozdávat rady, vést je k tomu, aby oni sami našli cestu, která jim pomůže některé těžkosti zmírnit. Jsou otevření pro vedení duchovních rozhovorů. Hodně z nich hledá směr a své místo, hledají přijetí. Myslím si, že dobrou alternativou jsou misijní kluby, které nabízí přátelství, místo fajn trávení volného času a taky diskuze nad životně důležitými otázkami. Je skvělé s lidmi sdílet svou víru, ale dávejme si pozor na to, abychom na ně nepůsobili fanaticky. Možná bychom je jen zbytečně polekali nebo odradili. Chce to čas. Nebojte se jej proto investovat do správných věcí.  Nebojte se svůj čas věnovat mladým, potřebují vás, potřebují vzory, potřebují kamarády, potřebují naději a lásku.

 

 

 

 

 

 

 

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Aktuální články

October 2, 2019

September 30, 2019

September 28, 2019

September 28, 2019

September 28, 2019

Please reload

Archív
Please reload

Štítky
Please reload

Sleduj nás
  • Facebook Basic Square

Zůstaňme v kontaktu

Facebook page

Odběr novinek

Kontakty

Chceš odebírat veškerý obsah TheRivers pravidelně?

Začni zde!

TheRivers s.r.o.

IČ: 06962122

Bankovní účet: 2401409973/2010

Kontaktní adresa:
Husovo náměstí 1188/4, 70200 Ostrava

© 2019 by TheRivers

EET

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

  • White Facebook Icon
0