Velikonoce - O čem to vlastně je?

April 19, 2019

Zas a znova je zde nejvýznamnější křesťanský svátek. A co my s tím? Má cenu jej stále slavit? Dle mého naprosto hloupé otázky. Minimálně z křesťanského hlediska. Častokrát mi připadá, že my, křesťané, zapomínáme na to, co se vlastně stalo. Napadají mě ale jiné otázky. Jaká je naše víra? Je pravá?

 

Tento svátek je opět úžasnou příležitostí pro evangelizaci. Kostely budou znova přeplněné. Třeba i náš poměrně malý sbor, který má obvykle v neděli pouze jedny bohoslužby, bude na Velikonoce zavádět i druhé bohoslužby. Není pochyb, že někteří lidé přijdou na shromáždění do kostela poprvé. Někteří splní svůj úkol dvou bohoslužeb ročně. Ale budeme tam také my, kteří jim můžeme svědčit o Pánu Ježíši Kristu, a to také našimi životy. Můžeme jim říci nebo připomenout, proč jsou Velikonoce tak důležité pro náš každodenní život. Pojďme si to tedy říct!

 

Celý příběh začíná na samém počátku existence člověka. V Edenu můžeme sledovat první lidi. Jsou jimi Adam a Eva. Bůh Adamovi předá zprávu, že může jíst ovoce z jakéhokoliv stromu, kromě ovoce ze stromu uprostřed zahrady. Bůh k tomu ještě dodal toto: „V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ (Gn 2, 17). Adam tuto zprávu později předal Evě. Ta se jednoho dne ocitla u tohoto stromu. Nebyla však sama. Had využil situace a přesvědčil Evu, aby přeci jen ochutnala. Jak to dokázal? Použil polopravdu. Nabídl Evě něco, co je velice lákavé. Nabídl jí porušit Boží rozkaz. A co Eva? Ochutnala. Tuto lež pověděla i Adamovi, který také neodolal. Vyplnilo se to, co Bůh pověděl. Člověk byl vyhnán z ráje a propadl smrti, byl odloučen od Boha.

 

Příběh zde neskončil. Ba naopak. Bůh vymyslel plán záchrany člověka. Skrze proroky jej pak zvěstoval lidem. Nebyly to pouze nějaké obecné zprávy, ale velké detaily. Bůh k nám sestoupil, tělesně zemřel a vstal z mrtvých. Proč? Protože nás miluje. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3,16). Apoštol Pavel to řekl naprosto úchvatně: „Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného přijetí: Kristus Ježíš přišel na svět, aby zachránil hříšníky. Já k nim patřím na prvním místě.“ (1. Tim 1, 16).

 

Neberme to však jako nějakou samozřejmost. Dokážeme si vůbec představit, jakými mukami musel Pán Ježíš projít? Už to samotné bičování bylo hrozivé. Na konci každého z těchto řemínků byly uvázány ostré kamínky nebo drobné, ostré kosti. Jedna rána roztrhla kůži jako nic. Pokud jste se trefili do stejné rány častěji, brzy jste se dostali až ke kosti. Nebylo velmi běžné, aby člověk odsouzený na smrt na kříži, byl předtím bičován. Pilát si myslel, že bičováním se židům zavděčí. Oni však chtěli jeho smrt. Kristus ztratil určitě spoustu krve, a to ho vysílilo. Čekal jej ještě jeden úkol, a to odnést kříž až na Golgotu. Vzhledem k vyčerpání z obrovské ztráty krve upadl a musel mu pomáhat Šimon z Kyrény. To nejhorší teprve přišlo – křižování. Hřeby prošly jeho předloktím a nárty. Hrozná bolest. Šest hodin visel na kříži. Doslova každý nádech způsoboval obrovskou bolest. Ale to nebylo pro něj zdaleka to nejhorší. Otec se od něj odvráril, a to bylo pro něj to nejhorší. „Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.“ (2. Kor 5, 21).

 

Pokud bychom nebyli zachráněni skrze tuto smrt, a kdyby Kristus nevstal, nemohli bychom nikdy být plně očištěni od hříchu. Pamatujme, spasení je Boží dar pro ty, kteří příjímají Ježíše jako svého Pána a Spasitele a plní Jeho Slovo. Proto nezapomínejme, že jsme hříšní a že za nás bylo tolik zaplaceno. Pokud neuvěří ostatní, není pro ně záchrany. „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. Vždyť Bůh neposlal svého Syna na svět, aby svět soudil, ale aby skrze něj byl svět spasen. Kdo v něho věří, není souzen. Kdo nevěří, již je odsouzen, neboť neuvěřil ve jméno jednorozeného Syna Božího. Soud pak je v tom, že světlo přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. Neboť každý, kdo dělá něco špatného, nenávidí světlo a nepřichází k světlu, aby jeho skutky nevyšly najevo. Kdo však činí pravdu, přichází k světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“ (Jan 3, 16-21).

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Aktuální články

October 2, 2019

September 30, 2019

September 28, 2019

September 28, 2019

September 28, 2019

Please reload

Archív
Please reload

Štítky
Please reload

Sleduj nás
  • Facebook Basic Square

Zůstaňme v kontaktu

Facebook page

Odběr novinek

Kontakty

Chceš odebírat veškerý obsah TheRivers pravidelně?

Začni zde!

TheRivers s.r.o.

IČ: 06962122

Bankovní účet: 2401409973/2010

Kontaktní adresa:
Husovo náměstí 1188/4, 70200 Ostrava

© 2019 by TheRivers

EET

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

  • White Facebook Icon
0