Cesta ke spasení

June 28, 2019

Možná jste se již při nějakém evangelizačním rozhovoru setkali s otázkou typu: "Co je nutné ke spasení? Jak si jim můžu být jistý? Jak mohu vědět, jestli půjdu do nebe?"

 

O tom, kam půjdeme, rozhoduje již náš pozemský život. Prvně musíme vyznat, že jsme hříšní.
Řím 3,23: „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy.“ Nemůžeme žít v domnění, že jsme dokonalí a bez hříchu. Všichni jsme zhřešili. I já, i ty, i starší sboru, ale i naši duchovní vedoucí. Každý člověk nutně potřebuje Ježíše.

 

Poté musíme uvěřit v Ježíše Krista, jako v našeho Pána a Spasitele.

Jan 3, 16: „Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ Nelze být spasen bez víry v Ježíše Krista. Nejde to. Nespasí nás ani ten nejsvatější člověk! Pouze Kristus je cesta života. Nenechme se omámit dnešními názory, že vlastně ke spasení stačí to, že jsme dobří, že děláme dobré věci. Nedejme ani na názory, že nás může spasit nějaká modla nebo nějaký mrtvý člověk. Takováto učení odporují Bibli!

 

 

Třetí věc je ta, že svých hříchů musíme upřímně litovat a prosit Boha o odpuštění.

1. Jan, 1, 9: „Jestliže vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.“

 

Dalším krokem je křest.
Marek 16, 16: „Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen.“
Bez křtu nemůžeme mít věčný život. Ale věčný život není možný ani bez víry.

 

Pokud splníme tyto kroky, můžeme mít jistotu spasení, jak se o tom píše v 1. Jan 5, 13: „Toto píšu vám, kteří věříte ve jméno Syna Božího, abyste věděli, že máte věčný život.“
Jistota věčného života je opravdu reálná! Nejsem spasen vlastní spravedlností, ale jsem spasen Kristem, který zemřel za mě a za všechny. Spasení není naší zásluhou, ale ze 100% je zásluhou našeho Pána Ježíše Krista.

 

 

Dávejme veliký pozor! Pokud vyznáme, že Kristus je náš Pán a Spasitel, avšak nežijeme tak, o tuto jistotu přicházíme. Vždy, když zhřešíme, je nutno opravdově vyznat hřích a ze všech sil se snažit znovu nehřešit.

 

Nemysleme si, že chození do kostela z nás dělá křesťany. To, že chodíme do garáže, z nás také neudělá auto. V Jakubovi 2, 14-17 se píše: „Co je platné, moji bratří, když někdo říká, že má víru, ale přitom nemá skutky? Může ho snad ta víra spasit? Kdyby některý bratr nebo sestra byli bez šatů a neměli jídlo ani na den, a někdo z vás by jim řekl: „Buďte s Bohem – ať vám není zima a nemáte hlad,“ ale nedali byste jim, co potřebují pro své tělo, co by to bylo platné? Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.“ A dále Mt 25, 34-46: „Tehdy řekne král těm po pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, ujměte se království, které je vám připraveno od založení světa. Neboť jsem hladověl, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne, byl jsem nahý, a oblékli jste mě, byl jsem nemocen, a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení, a přišli jste za mnou.‘ Tu mu ti spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, a nasytili jsme tě, nebo žíznivého, a dali jsme ti pít? Kdy jsme tě viděli jako pocestného, a ujali jsme se tě, nebo nahého, a oblékli jsme tě? Kdy jsme tě viděli nemocného nebo ve vězení, a přišli jsme za tebou?‘ Král odpoví a řekne jim: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili.‘ Potom řekne těm na levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, připraveného ďáblu a jeho andělům! Hladověl jsem, a nedali jste mi jíst, žíznil jsem, a nedali jste mi pít, byl jsem na cestách, a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mě, byl jsem nemocen a ve vězení, a nenavštívili jste mě.‘ Tehdy odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě viděli hladového, žíznivého, pocestného, nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘ On jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nepatrných, ani mně jste neučinili.‘ A půjdou do věčných muk, ale spravedliví do věčného života.“ Ke spasení je nutná víra, která činí dobro. Máme živého Boha, proto mějme také živou víru.

 

 

Zvěstujme Dobrou zprávu ostatním. Zvěstujme jim, že v Kristu nemá věčná smrt šanci. Boháč v Lk 16 také prosí, aby bylo zvěstováno jeho bratrům. Až budeme mrtví, již nebudeme moci zvěstovat. Využijme čas na této zemi k povzbudivým rozhovorům, k věnování se ostatním, k službě Bohu a lidem. Služme potřebným, milujme hříšníky, jděme do světa a křtěme ve jméno Otce, Syna a Ducha svatého. Pokud milujeme Boha a své bližní, učiníme tak. Pokud ne, co je potom naše víra?

 

A co my? Na kterém místě budeme? Budeme tam, kde skončil boháč nebo se budeme radovat spolu se svatými? Čas milosti stále trvá. Využijme jej správně.

 

-Michal Mazur

 

 

Hledáš shrnutí evangelia a cesty ke spasení i v knižní podobě?

Přečti si třeba Evangelium Ježíše Krista od Paula Washera.

 

Share on Facebook
Share on Twitter
Please reload

Aktuální články

October 2, 2019

September 30, 2019

September 28, 2019

September 28, 2019

September 28, 2019

Please reload

Archív
Please reload

Štítky
Please reload

Sleduj nás
  • Facebook Basic Square

Zůstaňme v kontaktu

Facebook page

Odběr novinek

Kontakty

Chceš odebírat veškerý obsah TheRivers pravidelně?

Začni zde!

TheRivers s.r.o.

IČ: 06962122

Bankovní účet: 2401409973/2010

Kontaktní adresa:
Husovo náměstí 1188/4, 70200 Ostrava

© 2019 by TheRivers

EET

Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.

  • White Facebook Icon
0